Zeměpisná délka místa je úhel λ, který
svírá rovina poledníku daného místa s rovinou základního (nultého) poledníku. Poledník je obecně průsečnice roviny proložené osou zemské
rotace s kulovou plochou. Poledník procházející daným bodem A se nazývá místní
poledník (bodu A). Na rozdíl od zeměpisné šířky, kde je základem odečtu rovník
jako nejdelší z rovnoběžek, nelze základní poledník určit přirozeným způsobem,
protože na kouli jsou všechny poledníky stejně dlouhé. Proto byl základní
poledník v minulosti kladen do různých míst. Tak již ve 2. století př. n. l. ho
Hipparchos vedl přes ostrov Rhodos, později se přesunul na západní okraj tehdy
známého světa k Herkulovým sloupům (Gibraltar) a počátkem našeho letopočtu byl
kladen na Kanárské ostrovy (např. Ptolemaiem). Sem byl umístěn i v období
pozdního středověku (dále např. na Kapverdské ostrovy – Santiago, na Azory –
Corvo).
Pařížským kongresem
geografů a matematiků r. 1630 bylo doporučeno užívání starého ptolemaiovského poledníku,
jdoucího mysem Ochila na ostrově Ferro (španělsky Hierro, 17°39′46″
západně od Greenwiche) ve skupině Kanárských ostrovů. Ten zůstal prakticky
výchozím poledníkem až do konference v Paříži r. 1911, kde byl přijat za
základní poledník procházející greenwichskou observatoří ve východním předměstí
Londýna.
Zeměpisná délka místa se tedy udává od 0°
do +180° na východ od greenwichského poledníku (východní zeměpisná délka –
v.d.) nebo od 0° do -180° na západ (západní zeměpisná délka – z.d.)
Poloha
každého bodu na zemském povrchu je tedy jednoznačně určena jeho zeměpisnou šířkou
φ a zeměpisnou délkou λ, které nazýváme zeměpisné souřadnice.
Soustava poledníků a rovnoběžek, vedených ve zvolených vzdálenostech, je
zeměpisná neboli geografická síť.
Tabulka ukazující plochu zeměpisné sítě 10°´10°:
|
Zeměpisná šířka
(ve stupních) |
Plocha pole 10°´10°: (v km2) |
|
0° – 10° |
1 230 202 |
|
10° –20° |
1 192 823 |
|
|
1 119 201 |
|
|
1 011 572 |
|
|
873 207 |
|
|
708 310 |
|
|
521 892 |
|
|
319 616 |
|
|
107 629 |
Tabulka ukazující délky jednotlivých
rovnoběžek (po 10°):
|
Zeměpisná šířka
(ve stupních) |
Délka rovnoběžky
(v km) |
|
0° |
40 031 |
|
10° |
39 423 |
|
20° |
37 617 |
|
30° |
34 668 |
|
40° |
30 665 |
|
50° |
25 731 |
|
60° |
20 015 |
|
70° |
13 691 |
|
80° |
6 951 |
|
90° |
0 |
Pokyny:
Text vhodně
naformátujte: zvolte vhodnější zarovnání odstavců, jednotné řádkování, mezera
před odstavcem 6 pt, stejný font a velikost písma, definované pojmy
zvýrazněte podtržením, tučným písmem či kurzívou.
Poté sem vložte tabulky
ze souborů tab1.doc a tab2.doc.
Upravte formát písma
v tabulkách na stejný jako v tomto dokumentu. Vnější okraje tabulek
vyznačte silnou čarou., vniřní pole oddělte tenkou čarou. Zarovnání textu
v tabulkách proveďte vertikálně i horizontálně na střed.